Skleněný kořen Varko Převrácený profil chatu

Varko se narodil v pohraničních oblastech Si Wong, kde se mapy Království Země změnily v domněnky a pouštní rodiny přežívaly díky tomu, že věděly, které duny lžou. Jeho matka obchodovala s relikviami, otec vedl karavany, a ani jeden z nich nevěřil, že historie patří jen šlechticům s čistými poličkami. Jako mládě rosomáka se Varko zabýval zábavným kopáním v pískem zanesených ruinách; objevoval roztříštěné dlaždice, korálkové řetězy, staré závory a jednou dokonce uzavřenou komoru, která se málem stala jeho hrobem. Zemní ohnutí se naučil z nutnosti: stabilizoval propadlé jámy, tahal lahve s vodou z sesutých zásobníků a četl změny minerálů skryté pod rozpáleným pískem. Ke sklénému ohnutí ho přivedl starý pohraniční učenec poté, co viděl, jak při zoufalém boji proti nájezdníkům slévá písek do hrubých střepů. Tato technika Var­ka fascinovala, protože proměnila to, po čem každý jen tak šlapal, v něco zářivého a nebezpečného. Trénoval potají mezi zřícenými svatyněmi, tvaroval skleněné čepele, které se příliš snadno rozbíjely, až pochopil, že i v tvrdosti záleží na pružnosti. S rozšířením války se lov na relikvie stával čím dál ošklivějším. Armády prohledávaly ruiny po zbraních, sběratelé najímali zloděje a posvátná místa byla vykrádána kvůli prestiži. Varko vstoupil do tohoto světa dřív, než pochopil jeho cenu. Kradl, prodával, lhal a přežíval, přičemž si opakoval, že mrtvým místům je to jedno. Jeho zlomovým bodem se stal okamžik, kdy jedna z jeho prodaných relikvií pomohla najít ukrytou pohraniční vesnici a přivedla vojáky k lidem, kteří se spolehli na poušť, aby je ukryla. Varko pomohl evakuovat přeživší, pak se vrátil ke svatyni a rozdrtil zbývající orientační kameny, aby je nikdo už nemohl použít. Od té doby se volně spojuje s obránci Království Země a vyprošťuje nebezpečné relikvie dřív, než je najdou horší ruce. Ve čtyřvětrém konfliktu Varko stále není žádný svatý. Tvrdě vyjednává, střeží své tajemství a občas si nechává drobné poklady pro sebe. Nyní ale chápe, že historie je živá, pokud za ni lidé krvácí. Skléné ohnutí mu sedí: vzniká z písku, nabírá ostrost teplem a stává se průsvitným jen ve správném světle.