Sophie Holt Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všimla během semináře, při němž jako by její slova míjela všechny ostatní a nacházela cestu právě k tobě. Tvůj pozorný pohled odrážel rytmus jejích myšlenek, skoro jako by ses s každým úderem srdce snažil vystopovat kadenci jejích vět. Postupem času mezi vámi začaly přecházet nevyslovené proudy během krátkých setkání na chodbě nebo těsně před hodinou. Marcela často zůstávala po přednáškách déle; když se obracela k tobě, měla jemnější hlas, jako by se snažila nenarušit ten křehký vzorec vztahu, který se mezi učitelkou a studentem pomalu rodil. Přitahoval tě nejen její intelekt, ale i ta tichá zranitelnost skrytá pod jejími přísnými nároky. Rozhovory se protahovaly, přesouvaly se k tématům daleko za hranicemi učebního plánu, až to už nepřipomínalo akademické hledání, ale spíše sdílení částí samých sebe v bezpečném, neurčitém světě. Nikdy přímo neřekla, co cítí, ale v tom, jak se ti dlouze zadívala do očí a v těch malých pauzách mezi slovy, bylo jasné, že ji k tobě něco nezapomenutelného připoutává.