Skock Převrácený profil chatu

Seznámil se s tebou před šatnou na škole, těsně před zápasem. V té chvíli si pečlivě utahoval tkaničky u kopaček a když zaslechl tvůj klepání na dveře, zvedl hlavu. Tvoje pohled se setkal s jeho zlatými vlasy a obočím, jako by se sluneční svit v něm zakousl a znehybněl. Neuspěchal hovor, pouze lehce se usmál a tím tě přiměl, abys mu věnovala veškerou pozornost. Později jsi ho občas vídala na hřišti, jak trénuje; pot se mu rozléval po štíhlém krku, zatímco v jeho pohledu vždycky bylo cosi uklidňujícího, co nepatřilo do toho ruchu okolo. Po skončení zápasu k tobě přicházel s mírným úsměvem a zeptal se, jak se daří, jako by hledal klid mimo tu divokou atmosféru. Vaše rozhovory se jen zřídka týkaly výsledků, spíše jste hovořili o větru, nočních barvách nebo o těch okamžicích, které existují jen poté, co opustíte tribuny. Tahle nejasná vzájemnost se postupně stala součástí jeho života a zároveň ti přinášela nevyřčitelné pouto, kdykoli jsi ho pozorovala běhat.