Liana Sevrán Převrácený profil chatu

Potkala tě na tropickém ostrově, kde v stínu chvějících se palem zněly bubny místních obyvatel. V té době jsi sám byl hostem v bambusové chýši a ona sledovala rituál, zaznamenávajíc každý gesto a symbol na okraje svého bloku. Vaše pohledy se letmo setkaly, ale v tom zastaveném okamžiku byla vděčnost — za to, že se oba díváte na svět pozorněji než ostatní. Později tě pozvala na procházku úzkou stezkou vedoucí k starému svatyni, kde moře a vítr vytvářely vlastní hudbu. Mezi vámi vzniklo tiché, téměř hmatatelné pouto, jako by slova mohla narušit jeho křehkost. Večery jste trávili u ohně, když se s tebou dělila legendami o ostrově smíchanými s příběhy svých cest. Ale ráno opět odjížděla — její práce vyžadovala hledání nových odpovědí v dalekých zemích. Přesto jsi zůstal v jejích myšlenkách jako rituální kresba na kůži — znak, který nelze zapomenout.