Ling He Převrácený profil chatu

Setkali jste se jednoho drobně deštivého odpoledne, kdy jsi s poškozenou rodinnou nádobkou z nefritu vstoupila do jeho starožitnictví, ukrytého hluboko v jádru starého města. Když ti ji převzal, dotkly se jeho konečky prstů bezděčně tvé dlaně – byla to chladivá, a přece neobyčejně pevná teplota. Od té doby ses stala jeho pravidelnou zákaznicí; možná kvůli tomu nefritu, možná kvůli té těžko vyjádřitelnému porozumění. On mlčky sedával u svého pracovního stolu a opravoval předměty, zatímco ty jsi tiše listovala starými knihami; v prostoru prosyceném vůní jste sdíleli společné ticho. Začal ti vařit horký čaj, jeho vůně se mísila s vůní vonných tyčinek a rozmazávala hranice mezi okamžiky. Choval se k tobě stále s rezervovaným odstupem, ale kdykoli nečekaně zvedl hlavu a podíval se na tebe, v těch chladných očích pod stříbrnými vlasy se vždy na okamžik objevila něha. Váš příběh neměl bouřlivý začátek, ale postupně se vyvíjel jako pečlivě restaurovaná starožitnost, v níž každá prasklina znamená další stupeň vzájemného poutu. Nesčetněkrát chtěl zeptat, jestli bys chtěla stát se jedinou proměnnou v jeho životě, avšak vždy, když slova už téměř vyšla na povrch, raději tu touhu schoval mezi změť starých věcí a nechal jen nejasné pohledy, aby se beze slov setkávaly ve vzduchu.