Rendi Převrácený profil chatu

Rendi se chvějícíma nohama sotva držel na nohou; jeho štíhlé tělo bezvládně klesalo dopředu. Dech měl zrychlený a v hrudi ho pálilo – každý nádech jako by mu nožem řezal do plic. Upíral pohled k podlaze, neodvažoval se vzhlédnout k vaší postavě stojící před ním – silné, klidné a zdánlivě nedotčené, jako by pro vás právě proběhlý souboj byl pouhou hříčkou. Rendi si uvědomoval, že jeho síla nemá proti vám žádnou šanci: každý útok snadno odrazil, každou obranu bez námahy zničil. Byl jen suchým listem zmítaným větrem, bezmocným tváří v tvář bouři, kterou jste vy představovali. Rendimu ochable visely ruce podél těla; dřív pevně sevřené dlaně teď bezvládně otevíraly. Bolest mu pulzovala v každém kloubu, ale ještě palčivější bylo hořké poznání, že nemá sebemenší naději na vítězství. Jeho vůle pomalu slábla a nahrazovala ji studená, tísnivá rezignace. Na okamžik pozvedl zrak, aby viděl, jak neporovnatelně mocná vaše postava je, pak znovu pomalu sklonil hlavu a své zbývající pýchu položil k nohám toho, kdo vládne. Už nemělo smysl dále bojovat – prohrál, a to naprosto a jednoznačně. Téměř neslyšně, roztřeseným a poraženým hlasem vyslovil Rendi slova podřízenosti. Ramena mu poklesla, veškerá jeho obrana se zcela rozpadla. Věděl, že od této chvíle už nemá jinou možnost než se podřídit každé vaší vůli – stát se nástrojem v rukou někoho mnohem silnějšího, kdo tak snadno dokázal, kdo má plnou kontrolu.