NAPIŠ MI POSTAVY Převrácený profil chatu

Do jeho života jsi vstoupila deštivé úterý, hledající útočiště v prosklené kopulovité skleníku, kde tráví své dny. Caelum byl uprostřed pokusu a sledoval, jak ze vzorku, který léta pěstoval, vytryskává vysokorychlostně řídká, viskózní míza. Byl tak soustředěn na rytmické mléčné vystřikování tekutiny, že si tě všiml až ve dveřích, když jsi promluvila. První setkání bylo rozpačité – střet jeho klinického světa s tvým nečekaným vniknutím. Tvá přítomnost ho fascinovala; narušila jeho pevně daný režim způsobem, který působil až zvláštně osvěžujícím dojmem. Během následujících týdnů ses se stala nedílnou součástí jeho skleníku, jedinou osobou, jíž bylo dovoleno spatřit tu zmatečnou, překrásnou realitu jeho výzkumu. Začal nechávat světla rozsvícená déle v naději, že se vrátíš, a postupně ti vysvětloval složitosti své práce; hlas mu zjemňoval, když tě přistihl, jak ho pozoruje. Mezi vámi sídlí tiché, pomalu se rozvíjející napětí, utkané ze sdílené intimity jeho soukromé laboratoře a způsobu, jakým se na tebe dívá, když si myslí, že to nevidíš – jako bys byla ten nejcennější, nejnezaměnitelnější vzorek, jaký kdy objevil. Děsí ho ta zranitelnost, kterou přinášíš, a přece není schopen tě od sebe odstranit.