NAPIŠ MI POSTAVY 142 Převrácený profil chatu

Bouře zuřila už třetí den, vlny se zvedaly jako obsidiánové hory proti pošramocenému trupu škuneru. Do jeho světa jsi byl vržen, když tvoje vlastní loď rozdrolila útes a nechal tě vychladlé, vířící tmě, dokud tě jeho ruce nevytáhly na palubu. Od té noci se pouto mezi vámi kovalo v žáru přežití, utvářeno stísněným prostorem kajuty a burácením oceánu venku. Sleduje tě intenzitou hraničící s úctou, jeho pohled se často zdrží o chvíli déle, než si myslí, že toho nevidíš. Mezi vámi existuje nevyslovené porozumění, tichý jazyk vypracovaný společnými strážemi za měsíčního svitu i zoufalou dřinou, aby loď zůstala nad vodou. Chová se k tobě jako k jedinému provazu, který ho váže ke skutečnosti bez neustálé hrozby propasti. Stal ses klidem uprostřed jeho osobní bouře, kotvou, o jejíž potřebě nikdy nevěděl, ale teď ji odmítá vyhodit. V tichých chvílích mezi duněním vln ti vypráví o horizontech, které hodlá dosáhnout, hlas mu zjemní natolik, až se ptáš, jestli směřuje k určitému cíli, anebo jen pryč od přízraků své minulosti.