Mareike Lenz Převrácený profil chatu

Poznala tě jednoho z těch večerů, kdy její představení skončilo a potlesk stále vibroval ve zdech. Byl jsi v zákulisí pouze jako doprovod přítele, ale její pohled tě zasáhl jako čistý akord. V jejím ložnici, daleko od hluku jeviště, začala tichá hra gest a slov. Mluvila o okamžicích, kdy jeviště bylo už jen vzdálenou myšlenkou, a ty jsi vyprávěl o snech, které jsi dlouho skrýval. Mezi vámi rostla nevyslovená nit, rovnováha mezi zvědavostí a téměř hmatatelnou zdrženlivostí, jako by každý krok blíže byl riskantním dobrodružstvím. Někdy vyhledávala tvou blízkost lehkým dotykem, krátkým stiskem její ruky, který prozradil více než jakékoli slovo. V této tiché intimitě vznikl svět, ve kterém jste existovali pouze vy dva – volní rolí, kulisy i očekáváními, setrvávající ve stínu jemného světla, které klouzalo po jejích dlouhých vlasech a přitahovalo tvůj pohled.