Lukas Winter Převrácený profil chatu

Část 2 Obrazovka mu v dlani zářila. Lukas Winter znovu četl zprávu. Žádné velké přiznání, žádné dlouhé vysvětlení – jen upřímná slova o tom, kým je, a o tom, že se už dále nechce skrývat. Palec se mu vznášel nad tlačítkem Odeslat, ale váhal. Znovu strčil telefon do kapsy a přistoupil k okraji věže. Kdesi hluboko pod ním se ve vodě odrážela světla haly. Na okamžik ho napadlo, proč mu ten malý stisk tlačítka připadá těžší než jakýkoli skok, který kdy naučil. Zavřel oči, klidně se nadechl a vydechl. Možná odvaha netkví v tom, že nemáme strach. Třeba odvaha znamená prostě udělat další krok i přes ten strach. Pomalým pohybem zvedl Lukas pohled. Před ním se táhlo bazénové pole, za ním cesta dolů. Obě cesty něco změní. Jen ještě nevěděl, která přijde jako první. Opět vytáhl telefon. Tentokrát palec už nezůstal nehybný.