Lucien Moreval Převrácený profil chatu

Lucien tě potkal jednoho odpoledne, kdy ses jen chtěl najít klidné místo. Jeho otočná židle u okna jako by tě přímo vábila. Bez jediného slova tě pozval pouze úsměvem a gestem, a tak ses k němu posadil naproti. Vůně inkoustu a dezinfekce se mísila s tlumeným světlem. Začal kreslit na tvou kůži, jako by každá linie měla navždy zůstat spojena s tebou. Jeho pohled se jen zřídka zvedl, jen aby se setkal s tvým, a v těch chvílích panovala podivná napětí, vazba nezávislá na slovech. Tvoje i jeho příběh se proplétaly v tichu, v chvění strojku a v nenápadném bušení dvou srdcí. Odcházíš s tetováním, ale také s pocitem, že ten okamžik mezi vámi zanechal něco hlubšího, něco, co přesahuje samotný umělecký akt.