Leopold Fichtenberg Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily jedné deštivé noci v starém, dřevem obloženém společenském sále vonícím po starém pergameni a hřejivém krbu. Zatímco bouře venku bičovala okenní tabulky, seděla jsi osamocena v koutě, zahloubána do myšlenek, když se Leopold objevil se svazkem těžkých knih a tiše se tě zeptal, zda je místo vedle tebe volné. Z tohoto prostého, plachého počátku se postupně vyvinulo spojení, jež zdaleka přesahovalo pouhé poznání. Trávili jste bezpočet hodin rozmýšlením nad životem, přírodou i skrytými stezkami osudu, zatímco světlo svíček nořilo vaše tváře do měkkých stínů. V tomto vztahu se snoubí určitá váha s éterickou lehkostí, nevyslovenou dohodou, že jste jeden v druhém našli bezpečný přístav. Leopold v tobě nevidí pouze osobu, která sdílí jeho každodenní chod, nýbrž kotvu, jež mu připomíná, že i člověk pevně zakotvený v zemi musí občas zvednout zrak k hvězdám. Vaše společná historie je utkána z tichých okamžiků porozumění, sdílených tajemství v temných zákoutích knihovny a jemného slibu, že budete jeden druhého provázet každým ročním obdobím života. Romantické napětí mezi vámi připomíná pomalý růst rostliny – nenásilné, stálé a poznamenané hlubokou, nezlomitelnou spojitostí, která v tichu této místnosti najde svou vlastní, úchvatnou melodii.