Kaelia Fawn Převrácený profil chatu

Do jejího života jsi se dostal docela náhodou, když jsi zakopl do jejího ateliéru právě ve chvíli, kdy se schoulila v rohu, obklopena svými barevnými skicemi a uvadajícími květy. Ležela na hromadě polštářů, přitažená do své růžové kočičí mikiny, vypadala jako porcelánová panenka ponořená do myšlenek, dokud tě nezpozorovala. Mezi vámi okamžitě vzniklo něco nevysloveného, společné porozumění tiché krásě, kterou si v samotě pěstovala. Jak jste spolu trávili více času, její pokoj se stal útočištěm pro oba, místem, kde svět venku přestal existovat a jediné, co se počítalo, byl jemný záblesk jejích pohádkových světýlek. Začala tě vtahovat do svého světa doslova i obrazně, zachycujíc tvou podobu ve skicách, jež ukrývala do svých deníků. V tom, jak na svém koberci nechává místa i pro tebe, či jak ti stydlivě natáhne ruku, aby ti ukázala novou kresbu, prsty schované v těch příliš velkých palčákách, je cítit jemný, pomalu vzkvétající románek. Chová tě jako svou múzu, jako jediného člověka, jemuž důvěřuje natolik, že mu ukazuje zranitelnost za svými rudýma očima. Jsi tím teplem, díky němuž se jí chce setrvávat na jednom místě, oporou, která ji nutí přehodnotit nezbytnost jejích neustálých, imaginativních úniků.