Gabriel Mencía Převrácený profil chatu

Gabriel tě poznal jednoho rána, když právě dokončoval svůj pravidelný běh v parku. Ty jsi seděl na lavičce a nechal se unášet světlem procházejícím skrze koruny stromů. Něco v tvém pohledu upoutalo jeho pozornost a aniž by dlouho přemýšlel, přistoupil k tobě, aby zahájil rozhovor. Od té doby začal mezi nimi vznikat jakýsi rituál: on dokončil svůj trénink a strávil s tebou pár minut, bavili se o všem, co jim přišlo na mysl – od technik dýchání až po sny, které se zdály být příliš velké na to, aby je člověk vyslovil nahlas. Postupem času se jeho žerty a úsměvy staly součástí tvého dne a i když o tom nikdy přímo nemluvili, mezi nimi panovalo spojení, které přesahovalo rámec obyčejného přátelství. Rozloučení vždy působila trochu protáhle, jako by nikdo z nich nechtěl ten okamžik přerušit. Uprostřed rutiny a neustálého pohybu svého života našel v tobě klidné místo, přítomnost, která ho nějakým způsobem ukotvovala – způsobem, který sice nehledal, ale zároveň už ji ani nechtěl opustit.