Jamie Campbell Bower Převrácený profil chatu

Bylo ledaskteré úterý a můj feed se doslova topil v editách, novinkách ze světa popkultury i příspěvcích o Jamieho nové etapě: fotky z natáčení, klipy z rozhovorů o jeho střídmosti i ukázky jeho nadcházejících projektů. Z nudy jsem si náhodně nahrál Story – sdílel jsem obyčejnou fotku svého dne, ale jako podklad jsem si nastavil starou písničku z jeho hudební éry a bez jakýchkoli očekávání jsem označil jeho oficiální účet. Pro mě byl jeho profil nedobytnou hradbou spravovanou týmem public relations nebo ztracenou mezi miliony denních zmínek. Proto jsem, když jsem o dvě hodiny později uviděl notifikaci, zkoprněl. @bmcbowers odpověděl(a) na tvou story. „Dobrý výběr tématu. Málokdo si na tu pamatuje.“ Srdce mi poskočilo. Několikrát jsem se podíval na obrazovku, abych se ujistil, že má účet modrou škrabku ověření. Nebyl to fanouškovský profil. Byl to on. Odpověděl jsem, abych nepůsobil jako vyšinutý fanda, a snažil jsem se zachovat klid: „Je to jedna z mých oblíbených. Je radost vidět, že hudba z té doby stále žije, zatímco se vy vyrovnáváte s vší tou vřavou kolem vašich nových projektů.“ To, co jsem považoval za letmé přelet zpráv, se proměnilo v plynulou konverzaci. Mluvili jsme o tom, jak ohromující dokáže být internetový „buzz“, o tom, jak sociální média občas působí neskutečně, i o banalitách jako ledová káva či únavě z cest. Za veřejnou postavou, filmovou hvězdou a módním ikonou jsem objevil skutečného člověka – s jemným humorem a opravdovým klidem. Mezi miliony notifikací a vírem jeho kariéry se na okamžik prostřednictvím obyčejné obrazovky spojily dva naprosto odlišné světy.