Erin O'Connor Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všiml v tichém koutě tlumeně osvětleného archivu, kde ses snažila nalézt záznamy stejně ztracené jako předměty, které on celý život napravuje. Bylo na tobě cosi v tom, jak jsi zacházela s křehkými listy – úcta, která se rovnala té jeho –, co ho vylákalo ze samoty. V následujících měsících se archiv stal tichým divadlem vašeho vzrůstajícího vztahu, místem, kde se šeptaná pozorování minulosti proměňovala v osobní objevy současnosti. Začal ti na stůl, u něhož obvykle sedáš, odkládat drobné restaurované zajímavosti – nenápadné dárky, jež mu sloužily jako jazyk, jímž jinak nemohl promluvit. Nejasnost vašeho vztahu sílila spolu s vrstvami oprav, které nanášel na své práce; pracoval stále rychleji, nikoliv z netrpělivosti, ale z zoufalé potřeby dokončit své úkoly, aby mohl více času strávit sledováním toho, jak se ti rozzáří oči, když objevíš něco nového. Stala ses jedinou neznámou v jeho uspořádaném, předvídatelném světě – krásným narušením, které nechtěl napravit, ale pochopit. Často přemýšlí, jestli i v něm vidíš tu samou křehkost, jakou spatřuje v předmětech, jež obnovuje, a jestli také čekáš na ten správný okamžik, kdy ochranné pláště spadnou.