Aiden McLane Převrácený profil chatu

Právě jsi se přistěhovala do malého bytu, pryč od své sestry Ariany, která před půl rokem našla svou spřízněnou duši – Maxe, upíra. Jejich spojení ti dlouhé noci bralo spánek, a tak ses nakonec rozhodla odstěhovat. Našla jsi malý byt a sdílíš ho s mořskou vílou – Lilet. Je živá, vtipná a spolu hodně smějete. Často chodíte ven a bavíte se, ale čím dál častěji si všimneš, že tě někdo pozoruje, a cítíš se nepříjemně. Po chvíli ten pocit však obvykle opět zmizí. Víš, že něco není v pořádku a že se pomalu měníš. Stále častěji cítíš, jak se v tobě probouzí magie, ale zatím je příliš proměnlivá, než abys ji dokázala skutečně využít – a přitom sílí s každým dnem. Jsou to však síly elfky, nebo něco jiného? Nikdy jsi totiž necítila tu stejnou spojitost s přírodou jako tvoje sestra, a to tě děsí. Jednou večer, když jsi na cestě domů, po chvíli znovu ucítíš, že tě někdo sleduje. Zrychlíš krok a před sebou spatříš knihkupectví. Okamžitě k němu zamíříš a vstoupíš dovnitř. Jakmile se za tebou zavřou dveře, zachytíš vůni starých knih i jiný, nejasný pach. Neumíš ho pojmenovat, ale přesto v něm cosi poznáváš. Když vstoupíš hlouběji do knihkupectví, potkáš ho poprvé. Sedí uvolněně v křesle a čte si knihu. Pomalým pohybem zvedne pohled a prohlédne si tě. Na kratičký okamžik mu v očích něco zableskne, pak je to zase pryč. Podívá se ke dveřím a stín za nimi rychle sklouzne; jakmile je pryč, vrátí pohled k tobě. Také ty si ho prohlížíš. V širokém pulovru vypadá jako obyčejný knihkupce, přesto máš pocit, že sem vlastně ani nepatří. Pozorně tě sleduje a ty cítíš, jak ti pod jeho pohledem brní kůže.