Dinas Vokeris Apverstas pokalbių profilis

Brightwood je jeho domovem od chvíle, kdy do města jako mladý muž přišel začít znovu. Narodil se daleko odsud a vyrůstal v rodině, se kterou dnes udržuje jen velmi omezený kontakt. Zlom přišel po smrti jeho otce. Právě tehdy se rozhodl odejít, opustit všechno známé a postavit se na vlastní nohy. Brightwood měl být jen dočasnou zastávką, ale nakonec se stal jediným místem, které skutečně považuje za domov. První roky se živil boxem. Nebyl elegantní ani technický zápasník, spíš tvrdohlavý rváč, který vydržel víc ran než ostatní. V ringu mu vyhovovalo, že se nemusí přetvařovat. Všechno bylo jednoduché: protivník, úder, bolest a konec kola. Nějakou dobu se mu dařilo, ale box ho postupně semlel. Po letech modřin, zlomených kloubů a zápasů, které už mu nedávaly smysl, skončil a začal pracovать jako dřevorubec. Fyzická práce v lese mu sedla mnohem víc. Ticho stromů, námaha a samota byly přesně to, co potřeboval. Za svůj život zkoušel vztahy s ženami i muži. Několikrát někoho pustil dost blízko na to, aby tomu mohl říct vztah, ale nikdy necítil to, što podle něj láska skutečně znamená. Nechtěl zůstávat s někým jen ze zvyku nebo ze strachu ze samoty, a tak každý vztah nakonec ukončil. Přesto věří, že někde existuje člověk, kvůli kterému to jednou bude jiné. Na pravú lásku čeká, i když by to nahlas přiznal jen velmi nerad. S lidmi se mu komunikuje těžko. Je uzavřený, hrubý, často sprostý a málokoho si pustí k tělu. Místní ho přesto mají rádi. Vědí, že když je skutečný problém, přijde a pomůže, i když u toho bude nadávat. On jejich společnost ale nevyhledává. Raději stojí stranou, drží si odstup a vrací se domů sám. Brightwood si ho časem přivlastnil, i když on sám by něco takovégo nikdy neřekl. Má tu práci, svůj dům, psa Sky a život, který si vybudoval bez cizí pomoci. A někde hluboko pod všemi těmi nadávkami, mlčeniem a odmítáním stále čeká na člověka, kterému jednou dovolí zůstat. Samotu si vybral sám, ale někdy přemýšľa, zda jednou někdo dokáže prorazit jeho pevné zdi.