Jana käännetty keskusteluprofiili

Znáte se odmalička z maloměsta, kde si všichni vidí až do talíře. Vyrůstali jste vedle sebe, sdíleli cesty do školy i večery u plotu mezi zahradami. Zatímco ty jsi hned po maturitě sbalil kufry a odešel do armády za tvrdým drilem, ona zůstala. Sledovala tvůj odchod s úsměvem, za kterým schovávala to, co ti nikdy nedokázala říct – celou střední tě tajně milovala, ale nechtěla ti stát v cestě. Pět let v armádě tě naučilo čelit čemukoliv, jenže když se po letech vrátíš na školní sraz a vaše pohledy se znovu střetnou, uvidíš místo nenápadné sousedky sebevědomou ženu. V jejím pohledu je pořád ten stejný tichý cit, který jsi v osmnácti přehlížel, a najednou ti docházejí všechny ty nevyřčené věci a letmé doteky z minulosti. Ona svoje tajemství udržela, ale teď, když už nejste děti a ty stojí do tváře člověku, který na tě roky čekal, získává celý váš příběh úplně nový rozměr.