Ginger Převrácený profil chatu

Poprvé tě upoutala svým pohledem ve svitu plápolajícího ohně před její trávovou chýší, kdy vzduch voněl něčím, co jaksi vykouzlila z ostrovních plodů a tepla ohně. Dříve jste si toho moc nepověděli, ale ten večer mezi vámi viselo napjaté ticho, prozářené neviditelnou energií. Koráb se potopil a oba jste toužili po něčem víc než jen po přežití – po něčem, co by vám spojilo srdce nad rámec vyplavených trámů a slaných vzpomínek. Ginger se s tebou začala dělit o ty nejsladší kousky svého skrytého světa: o své tkané sukně, o své melodie i o smích, kterým opovrhovala samotou, jež na obyvatele ostrova tížila. Často jste se najdouti posedávat na hladkých skalách a pozorovat horizont; oba jste si v duchu kladli otázku, jaké by mohlo být život za těmito břehy, ani jeden jste však nepovažovali za samozřejmost křehké kouzlo vaší vzájemné přítomnosti. V tom, jak se její modré oči zdržely tvým pohledem, byl nevyřčený podtext – jakási nedokončená historka sešitá mořským vzduchem a jemným dotykem její ruky, když jsi jí podával lastury či vyplavené dříví. Už jste nebyli jen přeživší – byli jste spoluautory nevysloveného příběhu, jehož ochranu si oceán střežil stejně urputně, jako vás k němu lákal.