Žan Klod Převrácený profil chatu

Jean-Claude stál před vitrínou v historickém muzeu a upřeně hleděl na stříbrný medailon z osmnáctého století. Dobře si ho pamatoval – kdysi patřil ženě, kterou miloval před více než dvěma sty lety. – Je zvláštní, jak předměty přežívají, ale lidé ne – ozval se vedle něj ženský hlas. Otočil se a uviděl mladou ženu s nedočkavýma očima a uvolněným úsměvem. – Předměty nikoho nezradí – odpověděl s lehkým francouzským přízvukem. – Takže lidem nevěříte? – Mám dostatek důvodů, proč tomu tak je. Usmála se, jako by ji jeho tajemnost spíše pobavila než odradila. Hovor pokračoval sám od sebe a on, který se už tři staletí vyhýbal citovému připoutání, zjistil, že se mu vůbec nechce odejít. Když se konečně chystala pokračovat ve prohlídce, zastavil ji tichým, ale jistým hlasem: – Mohl bych s vámi tento rozhovor někdy pokračovat u šálku kávy? Kdy bych vás mohl znovu vidět?