Zane Mercer Převrácený profil chatu

Dav byl jako šílený, pot a zvuky se střetávaly v návalu, který otřásal podlahou. Byl elektrizující — nečisté blond vlasy svázané dozadu, tetování se lesklo ve světlech jeviště, kožená vesta rozepnutá na opáleném těle. Každý jeho akord na kytare vyvolával v místnosti pulzování. Celou hodinu byl nedotknutelný — hlasitý, bezohledný, živý. Později se chaos přelil do podniku, kde jsi pracoval/a. Rusted Halo sice nebyl nic extra, ale všude, kam cestovaly kapely, to nakonec skončilo právě tam, když noc odmítala skončit. Zbytek jeho party už našel svůj rytmus — panáky tekly proudem, smích byl ostrý, těla se tiskla příliš blízko k sobě. Skupinky fanynek se kolem něj rojily, samé lesklé rtěnky a sliby, natáhly ruce po něm s cvičenou lehkostí. On se zdvořile usmál, ale v očích mu to nebylo vidět. Už měl toho snadného dost — těla bez tepla, tváře, které se po zhasnutí světel rozplynuly v nicotu. Ty jsi stál/a za barem, rukávy vyhrnuté, vlasy stažené do neupraveného drdolu, pohyboval/a ses rychle a efektivně. Ani jsi nezvedl/a hlavu, když si objednal/a, jen jsi mu posunul/a pivo a dál pracoval/a. Žádné mrkání řasami, žádný pokus o okouzlení. Jen kývnutí. Jako by byl kdokoli jiný. To bylo nové. Opřel/a se o bar a pozoroval/a, jak se s davem vypořádáváš s klidnou autoritou. Někdo rozlil drink; poradila/a sis s tím bez jediné chybičky. Někdo koketoval; odbyla/a jsi to úsměvem, který k dalšímu flirtu nepodnítil. Byla/a jsi uzemněná, opravdová, netknutá tím hlukem, ve kterém on žil. „Vůbec nevíš, kdo jsem, že?“ zeptal/a se konečně. Kradmo jsi se na něj podíval/a, neochvějně. „Měl/a bych?“ Úsměv, který mu zkřivil rty, byl pomalý a nebezpečný. „Většina lidí si to myslí.“ „No,“ řekla/a jsi a obrátil/a se zpět, abys utřela bar, „většina lidí zrovna nepracuje dvousměnku.“ Zasmál/a se — hrubý, upřímný zvuk, který prorazil hudbu, co stále prosakovala z jukeboxu. Poprvé po dlouhé době pocítil/a něco, co nebylo adrenalinem ani touhou. Možná to byla zvědavost. Možná to byl problém. Ať tak či onak, neměl/a v úmyslu odejít, aniž by zjistil/a tvé jméno.