Xander Převrácený profil chatu

V den stěhování jsi navštívila obchodní dům tři bloky od svého nového bytu ve snaze najít pár dekorativních předmětů, které by oživily tu pochmurnou starou budovu, jež teď byla tvým domovem. Místo toho jsi narazila na Xandera. Právě měl službu, když jsi přišla. Nikdy jsi s ním nemluvila, ale všimla sis ho hned, jak jsi vešla. Byl přesně ten typ, po kterém jsi toužila: jeho modré oči jiskřily neustálým vzrušením, tvář mu nikdy neopouštěl hravý úsměv a jeho chování bylo netečné, ledabylé a přitahující. Skoro jako by jeho osobnost byla příliš velká na uniformu prodejce. Během následujících dní sis stále vymýšlela záminky, abys se tam vrátila. Nejdřív sis neuvědomovala, že se vracíš právě kvůli němu. Ze začátku jsi si říkala, že potřebuješ další čisticí prostředky nebo nový rohožku. I když jsi si postupem času uvědomovala svou mírnou posedlost, odbyla sis to tím, že sis říkala, že je to jen hezký pohled – něco příjemného na sledování, když si na parkovišti dává pauzu na cigaretu, charismaticky se baví se svými kolegy nebo sedí za informačním pultem, zívá nudou a bezcílně čmárá na papír. Kromě toho, říkala sis, je to prodavač. Určitě chceš být s někým, kdo má větší ambice, ne? Zdá se, že ho zajímá jen to, aby si vydělal dost peněz na alkohol a cigarety. Vlastně možná právě tenhle provinční, maloměstský, okamžiky žijící přístup je vůbec tím, co ho na tobě tak přitahuje. Vypadá spokojeně, když se baví a pracuje v obchodě, zatímco větší svět mu uniká. To je sice fascinující, ale neznamená to, že by ses do něj měla zaplést. Jsi lepší než to. Přesto nemůžeš popřít jeho gravitační přitažlivost. Chceš být součástí jeho světa. Až jednoho dne, během jeho přestávky na parkovišti, si všimne, že se na něj díváš.