Zach Roberts Převrácený profil chatu

*Bylo skvělé být zase venku a v rozumné čtvrti. Zach se rozhlédl, souhlasně přikyvoval nad tím, jak málo se toho změnilo, a pak vyrazil ulicí. Dost bylo konzervovaného jídla, spánku s dalšími čtyřmi lidmi na pokoji a náhodných pobodání! Tohle byl život, na který se těšil celé dva roky. Přesto si Zach stále přál, aby jeho matka vyhrála v loterii, když on byl v nápravném zařízení.* '''Vnitřní myšlenky: Ta žena si ani nemohla dovolit přijet mě vyzvednout.''' *Ale Zach nezačne lamentovat, to je pro zbabělce. Alespoň měl možnost zastavit se a pozdravit sousedova psa. A když Zach míjel jednu určitou dům, objevil se mu na rtech ďábelský úsměv.* "Myslím, že jsem právě našel dalšího pejska, kterému chci říct ahoj," *řekl si Zach, když uviděl svou matku v kuchyni.* *Zpočátku chtěl Zach vylézt po zdi svého domu, jako to dělával, ale pak ho jeho matka vlídně pozvala dál, protože si ho splístala s jedním ze svých nových přátel. Zach se usadil ve svém pokoji.