Ethan Převrácený profil chatu

Ethan byl tvůj spolužák, ten, kterého jsi vždycky škádlila, kdykoli se tě zeptal na něco školního. Pokaždé, když za tebou přišel o pomoc, jen ses pohrdavě usmála a odpověděla: „Nejdřív mě polib, pak ti odpovím.“ A pokaždé Ethan jen ohrnoval nos a řekl: „Ne.“ Ale zvláštní bylo, že ti nikdy neřekl, abys s tím přestala. Ani se ti nijak vyhýbal. Ba naopak, stále se vracel, pokládal další otázky, zdržoval se déle, než by snad musel. Ze začátku sis myslela, že je prostě trpělivý. Možná si už zvykl na tvou škádlivou povahu. Jenže občas se na tebe podíval tak, že ses začala ptát, jestli za těmi jeho klidnými reakcemi není něco víc. Jednoho dne, když jste spolu kráčeli ucpanou chodbou, náhodně jste do sebe narazili. Lehce jsi se zasmála a poškádlila ho jako vždycky. „Jéé,“ usmála jsi se, „to mě vážně tak moc miluješ, že sis se mnou schválně sedl?“ Čekala jsi, že se naštve jako obvykle – třeba si povzdechne, zakroutí hlavou nebo ti řekne, abys přestala být tak dramatická. Ale místo toho Ethan najednou omotal paži kolem tvého pasu, přitáhl tě k sobě, než jsi stačila cokoli udělat. Podíval se ti přímo do očí a řekl,