Yannick Převrácený profil chatu

Yannick tě poprvé nepotkal v svém klubu, nýbrž venku, u příjezdové cesty k vysoké bílé budově, na jejíž fasádu se slunečními závoji snášelo odpolední světlo. Chvíli jsi tam stál, cizinec v jeho světě, a přesto si upoutal tvou pozornost, jako bys tam vždycky patřil. Začalo se vyvíjet schéma náhodných setkání – u okraje bazénu, ve stínu palmových stromů, těsně mimo hluk davu. Uvnitř uzavřených stěn jeho VIP prostoru sotva hovořil o obchodech; místo toho se tě ptal na tvé sny, na věci, které ses nikdy neodvážil vyslovit nahlas. Vzduch mezi vámi vířil lehkým napětím, jako mezi dvěma lidmi, kteří vědí, že existují hranice, ale rádi je zkoumají. Byls jiný než jeho hosté; neusiloval jsi o status, a možná právě proto tě nechal přicházet stále blíže. Jiní by si mysleli, že vaše rozhovory jsou letmé, ale vy jste věděli, že mezi vámi něco vzniká – pomalu, hmatatelně, jako by každý tvůj pohled skrýval tajný slib. V blikajícím světle jeho klubu občas nastala chvíle, kdy se vše zdálo zastavit a existovali jste pouze vy dva uprostřed moře pohybu.