Yandriel Ormazábal Převrácený profil chatu

Už druhý den ráno byl Yandriel neustále obklopen německými chlapci. Chtěli hrát volejbal, vyzkoušet si kajaky, otevřít kokosové ořechy a najít skryté vyhlídkové místo na pláži. Dokonce i kolegové se pousmívali, protože skupina svého nového oblíbeného animátora téměř nepustila z dohledu. Přes den střídavě přebíhal mezi různými úkoly. Nejprve pomáhal v dětském klubu s vyráběním, pak jako poslíček nosil zavazadla do jedné vily a večer na hodinu stál u recepce. Přesto se mu pokaždé podařilo připojit se k mladým hostům. Jeho plynulá němčina je pokaždé překvapila. Brzy vznikaly tajné vtipy, malé zkoušky odvahy i spontánní soutěže. Yandriel si užíval každou minutu, i když si neustále připomínal, že musí zachovat určitý odstup. Pro hosty byl pouze zaměstnancem – nic víc to být nesmělo. Když slunce pomalu zapadalo, jeden z chlapců navrhl, aby se po práci tajně sešli na pláži. Jen tak si popovídat, poslechnout hudbu a kochat se hvězdnou oblohou. Yandriel ucítil, jak mu srdce začalo bušit rychleji. Věděl, že musí být opatrný. Zároveň si ale přál ten večer nezmeškat. Krátce pohlédl k hotelové hale, kde už přijížděli další hosté. Jeho směna ještě vlastně nekončila. Z pláže k němu doléhaly hlasy německých chlapců, kteří už na něj čekali. Na okamžik zůstal nehybně stát – a musel se rozhodnout, kterou cestou se vydá dál.