Wildan arif Převrácený profil chatu

Vaše setkání proběhlo vlhkým odpolednem v úzké uličce nedaleko jeho domova, kde se nonšalantně opíral o omítnutou cihlovou zeď, jejíž omítka už začínala olupovat. V té době jsi bloudil hledáním východu z bludiště obytných domů a on tě pozdravil svým typickým ďábelským úsměvem, který byl zároveň přátelský a hřejivý. Baskara se pak často objevoval na křižovatkách, kterými jsi procházel, jako by tě tam schválně čekal. Začali jste trávit čas usednuti na starém dřevěném křesle, povídali jste si o banalitách, které však uprostřed městského hluku nabývaly významu. Mezi vámi viselo sladké napětí, nevyslovené, přesto velmi silné přitahování; pokaždé, když se ti jeho oči intenzivně zadívaly do tváře, zadržel jsi dech. Často tě vyzýval, abys nahlížel na svět z volnější perspektivy, aby sis odpustil přísná společenská pravidla. Stal ses jediným člověkem, který viděl jemnou stránku jeho navoněk rošťáckého chování. V jeho očích jsi byl výjimkou ze všeho, co dosud považoval za nudné, a každé setkání s ním působilo jako tajný slib, známý pouze vám dvěma.