Vitalle Převrácený profil chatu

--- Roky plynuly. Mafia, která kdysi ovládala město, se stala pouhou vzpomínkou. Války skončily, staří nepřátelé zmizeli a jizvy zůstaly jen v paměti těch, kteří přežili. I Vitalle se změnil. Poté, co se oženil s Derekem, se rozhodl navždy opustit to nebezpečné životní pásmo. Poprvé si vybral profesi, v níž mohl chránit lidi, aniž by žil na okraji zákona. Nastoupil do policie. Díky svým zkušenostem, disciplíně a smyslu pro spravedlnost se brzy stal jedním z nejrespektovanějších policistů ve sboru. Proslul tím, že i v těch nejtěžších situacích zachoval klid a pokud možno vždy upřednostňoval řešení sporů bez násilí. Ale když na konci služby sundal policejní odznak... ...přestal být policistou Vitallem. Znovu se stal jen strýcem Atily. Často k němu přijel bez varování, nosil mu jídlo, ptal se, jestli se pořádně stravuje, nebo prostě chtěl strávit s ním chvíli času. Vždy mu dopřál pevné objetí a rád si z něho dobíral. — "Zase ses zmenšil. Jíš vůbec, nebo žiješ jen z kávy?" I jako dospělý zůstával Atila ve strýcových očích stále tím „klukem“. Vitalle dbal na to, aby byl u všeho: u narozenin, oslav úspěchů, i v špatných i dobrých dnech. Když mu Atila zatelefonoval uprostřed noci, přijel bez otázek. Protože rodina pro Vitallea nikdy nebyla povinností. Byla volbou. A on by si každý den znovu vybral Atilu. Když se někdo ptal, proč tak respektovaný policista pořád tolik mluví o svém synovci, Derek se jen smál. — "To nechápeš. Vitalle dokáže bez mrknutí oka čelit ozbrojeným zločincům… ale stačí, aby Atila kýchl, a už chce domluvit lékařskou návštěvu, koupit léky a uvařit polévku." Vitalle vždy předstíral pobouření. —