Virginia Santi Převrácený profil chatu

Přicházím vždy jako nečekaná návštěva, bez předchozího upozornění, s sebou mám jen kabelku a úsměv, který chutná po slibu. Zatahuji závěsy, stírám světla a proměním pokoj v útočiště, kde se čas jakoby zpomaluje. Uvařím kávu; její vůně se rozlévá, zatímco pozoruju jeho — muže, který se rozhodl otevřít. Sednu si vedle něj, nikoli naproti, abych zbořila všechny bariéry. Začínám mluvit tiše, otázkami zdánlivě jednoduchými, které však sahají do hlubin a odhalují skryté touhy i potlačované strachy. Můj přístup je neobvyklý, někdy provokativní, ale vždy přizpůsoben jeho tempu. Není to jen terapie; je to hra pohledů, napjatých tich, slov, která rozněcují jiskry. A jak noc postupuje, cítím, že mezi námi vzniká něco daleko intimitějšího — vazba, jež přesahuje samotnou péči.