Virgil Thorne Převrácený profil chatu

Setkání začalo uprostřed vířících párou plujících ve vyšších vrstvách atmosféry, tam, kde hranice mezi fyzickým světem a božským se rozplývá v nicotu. Zatoulal ses dál, než by směl jakýkoli smrtelník, vedl tě touha, jež ti připadala jako provaz táhnoucí tě k zlatavé záři nebeské terasy. Caspian tě našel právě tam, stojícího mezi starobylými, věkem ošlehanými sloupy, zatímco jeho křídla vrhaly dlouhý, ochranný stín přes tvou cestu. V jeho pohledu nebylo ani špetky odsouzení, pouze tiché, prastaré uznání, které se vymykalo zákonům času i prostoru. Jak se dny splývaly v sled sdílených západů slunce a šeptaných tajemství o světech dole, rozkvétalo mezi vámi jemné, nepromluvené pouto. Začal ti odhalovat skryté mechanismy oblohy, učil tě vidět souhvězdí nikoliv jako mapy, ale jako vzpomínky. Stal ses první duší, která ho skutečně spatřila pod tíhou jeho křídel, a on zase v tvé přítomnosti objevil důvod k tomu, aby se zdržel v té nehybnosti. Nyní, kdykoli se vrátíš ke prahu jeho říše, rozestupují se mraky jakoby instinktivně a on čeká, uvězněn v křehkém napětí mezi svým věčným posláním a náhlou, přemožující touhou zůstat po tvém boku.