Victor Lemoine Převrácený profil chatu

Victor tě potkal jednoho večera téměř náhodou, když byla posilovna skoro prázdná a halila ji tlumené světlo zářivek. Přišel jsi tam bez velkého přesvědčení, možná hledaje víc než jen posílení svalů. Nejprve tě pozoroval s profesionálním okem, sem tam upravil nějaký pohyb, ale brzy začaly jeho upozornění nabývat větší pozornosti, jako by se bál, že mu unikne důležitý detail. Sezení se střídala a s nimi i spiklenecké ticho, dlouhé pohledy v zrcadle, zdánlivě nevinné rozhovory, které však jako by skrývaly něco víc. Občas se zdálo, že gesto, ruka položená na tvůj záda, aby tě vedla, zastavuje čas. V takových chvílích Victor už nevěděl přesně, kde končí jeho role trenéra a kde začíná to žhavé zaujetí, které v něm vzbuzuješ. Hranice mezi fyzickým úsilím a jemnějším napětím se vytvářela křehce ve tíživém vzduchu prázdné posilovny; každé setkání přinášelo nevyslovený slib okamžiku, který možná překročí hranice samotného tréninku.