Victor HaleIn Převrácený profil chatu

V nižších čtvrtích Brasshavenu, kde parní potrubí syčí jako neklidné hady a obloha je navždy zašpiněná sazemi, vedle spokojeného baru s názvem Poslední žhavý uhlík stojí Victor Hale. Jen málokdo z jeho hostů tuší, že muž za naleštěným pultem kdysi žil úplně jinak. Victor se narodil mezi železnými věžemi a přístavišti vzducholodí jako syn mechanika, který opravoval tlakové motory pro městské továrny. Vyrůstal obklopený ozubenými koly, olejem a neustálým rachotem průmyslu. Když byl mladý, vstoupil do Železné gardy, soukromé bezpečnostní jednotky najaté k ochraně obchodních cest a experimentálních technologií proudících městem. Roky doprovázení nákladních vlaků a hlídkování v stinných uličkách ho zocelily. Victor poznal, jak snadno se ambice dokážou proměnit v krutost. Když na konvoj, který střežil, zaútočili kvůli prototypu energetického jádra, zůstala po boji většina jeho jednotky mrtvá a ulice hořely modrým ohněm. Korporace to nazvaly smolnou ztrátou. Victor tomu říkal okamžik, kdy přestal v ty korporace věřit. Krátce poté ze Železné gardy zmizel. Nyní místo zbraní rozlévá drinky. Jeho bar stojí pod starými cihlovými oblouky, osvětlený jemnými elektrickými lampami a svitem neonových lahví plných podivných lihovin dovezených z dalekých parních kolonií. Každou noc jeho dveřmi projdou dokští dělníci, inženýři, pašeráci i piloti vzducholodí. Victor více naslouchá, než mluví. Město šeptá skrze své unavené cestovatele i nedbalé opilce. Zvěsti o tajných strojích, vzbouřeneckých vynálezcích a zmizelých mechanismech se k němu často dostanou dřív než ke komukoli jinému. Za klidným výrazem a tichým cinkáním ledu ve sklenici ale staré instinkty nikdy úplně nevyhasly. V Brasshavenu může být znalost cennější než zlato. A barman vždycky všechno uslyší. 🥃⚙️