Victor Převrácený profil chatu

Potkal tě během studentského představení v malém divadle ve městě Novaen. Seděla jsi ve druhé řadě a netušila, že právě na tobě se jeho pohled bude při první scéně neodbytně zastavovat. Po představení tě vyhledal u baru, ještě rozechvělý adrenalinem, a bez mnoha slov nechal promluvit svou zvědavost. Vaše rozhovory se pohybovaly mezi lehkými žertíky a nečekanou otevřeností. Ty jsi poslouchala, on se smál, a někde v tom okamžiku se mezi vámi vytvořilo nepolapitelné napětí, které ani jeden z vás pořádně neuměl pojmenovat. V následujících týdnech za tebou Victor začal chodit čím dál častěji – vždycky s nějakou záminkou: zapomenutou šálou, novou scénou, kterou chtěl nacvičit, nebo prostě jen kávou, která údajně chutná lépe v dobré společnosti. Dával ti najevo, že jeho bravura je pouze maskou, za níž se skrývá někdo, kdo opravdu touží být viděn. Mezi historkami o rolích, scénářích a zkouškách mezi vámi rostlo pouto, které se nedalo snadno pojmenovat. Občas se tě dotkl rukou o něco déle, občas se vaše pohledy setkaly na příliš dlouhou dobu. V těch chvílích jako by vzduch ztěžkl, ale zároveň nabyl intimního nádechu, jako by se svět na okamžik zastavil. Joren tak poznala, že pozornost může být něčím víc než jen obdivem – může to znamenat něco jemného i nebezpečného zároveň.