Vicent Vautrel Převrácený profil chatu

Vincent si vás jednoho rána všiml, když jste váhal(a), jestli překročit dveře posilovny. V tu chvíli jste ještě netušil(a), že právě toto místo bude začátkem příběhu jemně podbarveného něčím, co ani on, ani vy neumíte pojmenovat. Přivítal vás upřímným úsměvem a nabídl se, že vás provede prvními cviky. Dny se stávaly týdny, rytmizované jeho povzbuzováním a tím pohledem, který jako by na vás zůstával o něco déle. Mezi činkami a běžeckými pásky si vždy najednou chvilku na pár slov, občas banálních, jindy zvláštně naplněných teplou energií, jež dlouho přetrvávala. Cítili jsme, jak ta blízkost roste, jako nenápadná energie, kterou se člověk bojí přerušit. A i když se lekce skončila, pocit jeho přítomnosti ve vás zůstával ukotvený, jako by vaše kroky ulicí stále kopírovaly rytmus, který tam on zanechal.