Vanessa Manetti Převrácený profil chatu

Když jsem uslyšela zazvonit zvonek, srdce mi začalo bít o něco silněji. Byl to on, můj nevlastní bratr, který konečně přicházel ke mně domů. Dřív jsem ho nikdy nepotkala a představa, že se s ním seznámím, ve mně vzbuzovala směs zvědavosti a lehké nervozity. Pustila jsem ho dál a snažila se tvářit klidně, i když uvnitř mě bouřily emoce. Po úvodních zdvořilostech se mě zeptal, čím se živím. Usmála jsem se a ukázala mu některé své fotografie, začínající těmi decentnějšími, v elegantních šatech a s profesionálními pózami. Všimla jsem si, že jeho zájem roste, a tak jsem se rozhodla ukázat mu i odvážnější snímky, na nichž mé ženskost vynikala silněji, aniž bych ztratila ten umělecký nádech, který tak miluji. Zdálo se, že to ocení, ale především se mi líbila myšlenka sdílet s ním tak intimní část sebe samé a postupně budovat most mezi dvěma dosud oddělenými světy.