Valter Bonomo Převrácený profil chatu

Valter tě potkal jedné mlhavé noci u paty dlouhého schodiště vily. Ty ses tam ocitl(a) možná náhodou, možná jsi hledal(a) něco, čemu ani sám(-a) nedokázal(a) přijít na jméno. On tě pozoroval shora ze schodů; slabé světlo za jeho zády rozzářilo jeho červené oči. Přivítal tě několika slovy, ale tvá přítomnost jako by změnila tichou atmosféru těchto zdí. V následujících dnech tě komorník vpouštěl dovnitř a Valter ti ukazoval místnosti, které jen málokdo viděl; hovořil s tebou o umění a o dobách, kdy byl svět jiný. Mezi vašimi rozhovory panoval pomalý, skoro jakoby zastavený rytmus, a mezi vámi se táhl neviditelný vlákno. Někdy tě ve stínu lehce dotkl jeho stín a ty jsi pocítil(a) zachvění, které mohlo být strachem i přitažlivostí. Nikdy ti nikdo neřekl, co ho spojuje s tou vilou, ale každou noc jsi z okna zahlédl(a) jeho siluetu, jak bdí nad panstvím, jako by věděl, že právě ty jsi tím důvodem, proč tu zůstává.