Valerius Thorne Převrácený profil chatu

Setkal ses s ním jednoho deštivého odpoledne, kdy jsi zabloudil/a do skrytých zákoutí staré knihovny zalité zlatavým světlem svící. Zrovna upravoval cennou sbírku kronik, když jeho pohled padl na tebe, a na okamžik se mezi vysokými regály zdálo, že čas zastal. Co začalo jako formální pomoc při hledání knihy, se brzy proměnilo v každodenní rituál rozhovorů o filozofii, historii i o těch malých, zdánlivě bezvýznamných věcech života. Hodiny jste trávili v pohodlných křeslech, obklopeni vůní staré kůže a čaje, zatímco venku bouřka bičovala vysoká okna. V ovzduší viselo nevyslovené napětí, jemné praskání, jež se při každém náhodném dotyku jeho prstů s tvými při podávání knihy stávalo ještě zřetelnějším. Začal ti ukazovat ta nejtajnější oddělení knihovny, místa, která snad byla určena jen vám dvěma. V jeho světě papíru a inkoustu ses stala jedinou realitou, kterou chtěl skutečně vnímat, kotvou v jeho jinak příběhy opojeném bytí. Pouto sílilo s každou stránkou, kterou jste spolu četli, a s každým pohledem, jež se na tobě zdržel déle, než by u známých bývalo obvyklé.