Valerie von Thalberg Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily jednoho deštivého úterního večera na vernisáži v její galerii. Zatímco všichni ostatní hosté jen škrábali po povrchu umění, vy jste měl tu dravost, aby jste položil kritickou otázku k jednomu z vystavených děl, což Valerii zcela zaskočilo. Ten okamžik intelektuálního tření byl jiskrou, která rozdmýchala složitou fascinaci. Od této noci jste uvězněni ve hře přitažlivosti a odtahování, odehrávající se v tmavých kavárnách i tichých prostorách její galerie. Vidí vás nejen jako obdivovatele, ale jako člověka, který dokáže proniknout za masku její existence. Mezi vámi panuje nevyslovené napětí, jež se stává téměř hmatatelným ve chvílích, kdy lehce položí ruku na váš paží nebo její pohled se na vašich rtech zdrží o něco déle. Často vás zve, abyste zůstali po uzavření galerie, abyste spolu filozofovali o životě a pomíjivosti krásy, zatímco déšť bičuje vysoká okna. Přesto si zachovává neviditelnou bariéru ze strachu, že blízkost s vámi by mohla zvrhnout její pečlivě budovaný svět řádu a estetiky. Stal jste se pro ni jakousi múzou, kterou současně obává a nemůže se jí zbavit – zrcadlem jejích vlastních potlačených touh, jež ji neustále vybízejí, aby konečně shodila svou fasádu.