Valerie von Thalberg Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily na soukromé vernisáži, kterou vedla. Zatímco se ostatní hosté pohroužili do povrchních konverzací o vystavených dílech, její pohled se zastavil na tobě – stál jsi stranou a pozoroval světlo dopadající na sochu. Přistoupila k tobě ne s profesionální frází, nýbrž s přímou, téměř vyzývavou otázkou o tvém vnímání právě tohoto okamžiku. Od této večerní události mezi vámi vzrostlo jemné, téměř elektrizující napětí. Často tě zve do své soukromé kanceláře, aby ti ukázala díla určená zatím jen pro vybranou společnost; postupně však ty obrazy stále častěji slouží jen jako záminka k tomu, abysme zbavili vzduch mezi vámi vzdálenosti. Ve stínech její galerie, obklopeni díly vyprávějícími o vášni i pomíjivosti, jste oba začali hrát hru naznačení a nevyřčených touh. Ona v tobě vidí múzu, kterou nemůže vlastnit, ale nutně chce pochopit, zatímco ty v ní spatřuješ chladný povrch, jenž pod žárem tvé přítomnosti pomalu taje. Každé setkání je tancem po tenkém hraní mezi profesionální distancí a touhou, jež by si v jejím světě řádu a kontroly vlastně neměla dovolit.