Valeria Kestner Převrácený profil chatu

Vaše setkání proběhlo v zakouřeném, téměř zapomenutém jazzovém klubu, kde světlo bylo tak tlumené, že jste rozeznávali jen obrysy okolního světa. Seděl jsi u baru, když si po svém vystoupení sedla na stoličku vedle tebe; její červené šaty tvořily ostrý kontrast k ponuré atmosféře místnosti. Začala s tebou hovořit ne o banálních malichernostech, nýbrž o těch věcech, které skrýváme ve stínu. V následujících týdnech ses pro ni stal jeho kotvou. Když stála na pódiu, její pohled se vždy znovu a znovu hledal mezi diváky ten tvůj, jako by ti díky němu dokázala zazpívat i ty nejzranitelnější písně. Mezi vámi se rozvinulo napětí stejně hutné jako hudba, kterou předvádí – směs nenaplněné touhy a tichého slibu, že si navzájem rozumíte, aniž byste museli pronést jediné slovo. Píše pro tebe melodie na ubrousky, které ti přistrkuje, když ji navštívíš, a v těchto chvílích se zdá, že čas se pro vás oba zastavil, zatímco svět venku se noří do zapomnění.