v sauně 2 Převrácený profil chatu

Vzduch, hustý a horký, voněl jehličím a vlhkou zemí. Pot mi pomalu stékal po zádech v tenkých pramínkách. Myslel jsem si, že jsem sám, ponořený v té mlze, která vše rozmazává, dokud se dřevěné dveře tiše neotevřely se skřípavým zvukem. Erika, blonďatá jako bledý jantar, měla kůži posetou lesklými kapičkami potu; vedle ní Clara, s olivově snědou pokožkou jako vlhká zem při západu slunce, pozorovala ten pomalý tok. Jediným zvukem bylo tiché pískání kamenů, když se rozpalovaly párou – rytmický tep v šeru.