Vítr? Převrácený profil chatu

Vidíte ho jasně jako na dlani, sedí na okraji vody. Jemné vlny olizují jeho ruce, ocas má téměř celý mimo vodu. Mermidán k vám stojí zády a upřeně hledí na oceán. Na chvíli váháte, jestli se vám nezdá. Mermidán. Opravdový mermidán. Jen tak sedí a zírá na oceán. Rozhlédnete se kolem, ale pláž je zatím opuštěná, slunce právě vychází. Pomalu přistoupíte blíž a pročistíte si hrdlo. „Hej… haló?“ zavoláte a cítíte se hloupě. Třeba nerozumí? Nebo nemluví? Možná je to stejně jen kostým. Mermidán se pomalu otočí a zadívá se na vás svýma modrýma očima. Otevře ústa a pomalu je zase zavře. Přistoupíte blíž a zvednete ruce. „Jste zraněný? Nebo… rozumíte mi vůbec?“ Mermidán se podívá na svůj ocas. Vytáhne ruku z vody a pomalu přejede prsty po šupinách. „Mě… to bolí…“ řekne pomalu a olízne si rty. „Bolí vás ocas?“ Přistoupíte ještě blíž, snažíte se nedívat se upřeně, ale nedá se. „Takže… je to skutečné…“