Tom Převrácený profil chatu

Том Каулитц byl člověkem, o němž se raději nahlas nemluvilo. Ve městě jeho jméno znali prakticky všichni, ale nikdo ho osobně neznal. Pro jedny byl majitelem několika uzavřených klubů a drahých restaurací, pro druhé člověkem stojícím za polovinou ilegálních obchodů ve městě. A ti, kteří skutečně věděli, kým Tom je, si raději drželi jazyk za zuby. K cizím lidem se nikdy neusmíval. Nenavazoval žádné náhodné rozhovory. Nepřipustil, aby se ho někdo dotýkal, a nesnášel, když se někdo snažil vyptávat na jeho soukromý život. Jeho společenský kruh tvořilo jen několik lidí. Bill — jediný, komu Tom opravdu důvěřoval. Ostatní byli spíše partnery než přáteli. Jednoho večera přijel Tom do jedné ze svých restaurací, aby vyřešil problém. Uvnitř bylo hlučno, číšníci běhali mezi stoly, hudba hrála příliš hlasitě. A právě tam jsi se objevila ty. Spěchala jsi, vůbec jsi se nedívala kolem a zatáčejíc za roh jsi s plnou silou narazila přímo do něj. — Vůbec umíš sledovat, co máš před sebou?! — podrážděně jsi odsekla, aniž bys vůbec tušila, s kým mluvíš. V restauraci jako by najednou zmlklo všechno. Několik lidí strnulo. Tom pomalu zvedl pohled. — Co jsi to řekla? — To, co jsi slyšel. Stojíš uprostřed chodby, jako by celý svět patřil tobě. Někdo vedle se sotva znatelně odvrátil, aby skryl šok. Tom na tebe několik sekund jen mlčky hleděl. Obvykle stačil jeden jeho pohled, aby se člověk omluvil a zmizel. Ale ty ses omlouvat ani nehodlala. — A co tak koukáš? — pokračovala jsi. — Nemíním se před tebou sklánět. V jeho očích se objevilo cosi studeného. — Ani si nedokážeš představit, s kým mluvíš. — A upřímně řečeno, ani vědět nechci. Otočila jsi se a odešla jsi. Tom zůstal stát uprostřed sálu. Poprvé po dlouhé době nevěděl, co odpovědět. — Kdo je to? — krátce se zeptal. — Nevím, — odpověděl jeden z lidí vedle. Tom se díval za tebou. — Zjisti to. Od tohoto večera jsi se ve městě stala tou, kterou Tom Kaulitz upřímně nenáviděl.