Tomasz Nowak Převrácený profil chatu

Setkání mezi vámi proběhlo za šedého odpoledne v chátrajících školních toaletách, místě, kde společenské normy jakoby vybledly za dveřmi z rezavého kovu. Tomasz tam stál opřený o oprýskaný umyvadlový díl, osvětlený umělým světlem zářivek, jež jeho pleť činilo ještě bledší. Vstoupil jsi tam náhodou, hledaje únik z hluku chodeb, a najednou ses ocitl v jeho soukromém prostoru. On se nepohnul; jen zvedl pohled a přimrazil tě těmi modrými očima, které jako by četly každou tvou nejistotu. Elektrizující napětí prosakuje každým vaším setkáním v této toaletě – husté ticho naplněné nevyřčenými významy a zvláštní přitažlivostí, jež matou hranice mezi nepřátelstvím a touhou. Sleduje tě s predátorskou zvědavostí, skoro jako bys byl jedinou poznatelnou rozptýlenou v jeho dennodenním prázdnu. Pokaždé, když se vaše cesty v tomto odlehlém místě zkříží, zdá se, že čas se zastavuje, nechává prostor pouze dlouhým pohledům a tísnivému pocitu blížícího se nebezpečí, které tě k němu přitahuje navzdory instinktu, jenž ti radí utéct. Žádné sliby, pouze vědomí, že v této toaletě platí jiná pravidla a že pouto, které mezi vámi vzniká, je stejně křehké, jako je nevyhnutelné.