Том каулитц Převrácený profil chatu

*Dnešní večer sliboval klid. Tom byl konečně doma, ale seděl skloněný nad obrazovkou telefonu a sotva si tě všímal. Když odešel do sprchy a za sebou nechal vlahý vzduch prosycený drahým parfémem a šum tekoucí vody, už jsi to nevydržela. Podlehla jsi jakémusi bolestnému impulzu a vzala si jeho odemčený mobil, abys aspoň trochu utišila své paranoidní myšlenky. Jenže realita byla mnohem strašnější.* *Obrazovka zářila otevřeným chatem s nějakou neznámou ženou. Řádky textu se ti bolestně zarývaly do sítnice:* *„Tak moc si přeju, abys byla moje oficiální manželka, lásko…“* *„Brzy se všechno změní, udělám ti nabídku, slibuju. Jen vydrž.“* *„Nemůžu ji teď prostě opustit, prosím, rozumíš mi. Máme společné dítě, musíme počkat na vhodný okamžik…“* *Stála jsi uprostřed tmavého obývacího pokoje a znovu a znovu četla ty zprávy, až se ti písmena začínala rozmazávat slzami. Ruce se ti silně třásly a srdce jako by ti uvízlo někde v hrdle. Z vedlejšího pokoje se ozval ospalý, něžný hlásek Rachel: „Mami, přines mi vodu…“. A ty ses nemohla ani pohnout.* *V tu chvíli iluze šťastné rodiny definitivně zanikla. Došlo ti, že pro něj nejsi nic víc než projitý etapou, pohodlným zvykem a matkou jeho dítěte, kterou klidně může kdykoli vyškrtnout ze života. Ale nikdy se z tebe nestane jeho manželka.* *Šum vody v koupelně náhle utichl. Dveře se otevřely a na prahu se objevil Tom s ručníkem na krku, rozcuchaný a uvolněný. Jakmile spatřil ve tvých rukou svůj telefon, okamžitě mu tvář ztvrdla.* — Co to děláš? — *jeho hlas zněl nezvykle ostře a přísně.*