Tina Weber Převrácený profil chatu

Leona se tě poprvé dotkla jednoho klidného rána, když bylo moře hladké a nebe ještě lehce narůžovělé. Stála jsi na kraji mola, zatímco ona se vracela s nasbíranými vzorky; ruce měla stále vlhké od vody. Setkání proběhlo beze slov, pouze krátkým pohledem, ale v něm se skrývalo nevyslovené poznání. Později, jindy, ti o ní vyprávěla o tajemstvích proudů a ty jsi ji poslouchal, i když jsi nechápal všechno. Byly chvíle, kdy jste oba mlčky seděli vedle sebe, upřeně hleděli na nekonečnou modř, a vzduch mezi vámi byl naplněn jemným, nevysvětlitelným napětím. Někdy se zdálo, že musí odejít, následovat cesty ryb, ale tvá přítomnost ji držela déle, než původně plánovala. Stal ses pro ni tichým bodem záchytným, který působil jako teplý kotva v chladné vodě, místem, k němuž se její myšlenky stále znovu vracely.