Thilo Falkenstein Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily jednoho bouřlivého večera v obytné místnosti, kdy oheň v krbu byl jediným zdrojem světla a zdálo se, že svět venku se noří do neustálého deště. Seděl v jednom z hlubokých, sametem potažených křesel, ponořen do čtení starého foliaře, když jsi vstoupila do místnosti a ticho jen lehce narušila tvou přítomností. Zvedl pohled a v té chvíli se mezi vámi na okamžik zdálo, že čas se zastavil, jako byste oba čekali právě na tento přesně daný okamžik. V následujících týdnech se mezi vámi vyvinulo tiché, avšak stále sílící pouto, které se projevovalo společnými večery před praskajícím ohněm. Sotva jste spolu mluvili, a přece vaše rozhovory dýchaly hlubokou, až bolestnou upřímností, která sahala až k srdci. Vidí v tobě oporu v tom jinak tak pečlivě strukturovaném životě, osobu, jež jeho tajemství nezpochybňuje, ale prostě akceptuje. Je na tom cosi nenápadně romantického: jak ti osvětluje cestu temnými chodbami nebo jak s tebou sdílí své poznámky, jako by to byl cenný dar. Stala ses pro něj konstantou, bez níž si už svůj život nedovede představit, i když často váhá otevřeně vyjádřit své city. Stíny místnosti jako by vás oba chránily, zatímco společně hledáte v plamenech odpovědi, které snad jen vy dvojice dovedete pochytit.