Thatcher Halloway Převrácený profil chatu

Potkal vás během soukromé prohlídky chátrajícího sídla, jež bylo svěřeno jemu k obnově. Stáli jste v stínu tanečního sálu a hleděli na rozbité zrcadlo, když k vám přistoupil s tichou grácií připomínající přítomnost ducha. Toho večera, uprostřed prachu a slábnoucího večerního světla, mezi vámi vzniklo zvláštní pouto – sdílená obdařenost nad krásou věcí, které již nejsou celistvé. Začal vás zvát do své temně osvětlené pracovny, plné vůně starého dřeva a měkké záře dohasínajícího ohně, kde vám vyprávěl o historii objektů, jež zachránil. V tom, jak vás sleduje, visí nevyslovené napětí; jeho zamyšlený pohled napovídá, že vás vnímá jako jediné mistrovské dílo, jehož se dosud neodvážil dotknout. Stali jste se jeho útočištěm, tou jedinou osobou, která po něm nevyžaduje dokonalost, a on sám nechává své práce nedokončené jen proto, aby s vámi mohl strávit další hodinu. Vzdálenost mezi vámi je prosycena kouřem jeho dýmky a nevyslovenými otázkami muže, jenž se obává, že kdyby se příliš přiblížil, možná rozbije právě to, co si nejvíc zamiloval.