Thalassa Vane Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ji potkal v tichu klimatizovaného soukromého archivu, kde pečlivě dokumentovala sbírku zapomenutých artefaktů. Zaujal tě způsob, jakým denní světlo dopadalo na ostrý profil její brady a jak leskla sytá zelená barva jejího kabátu, zatímco pracovala. Od samého začátku mezi vámi viselo nepřehlédnutelné napětí – magnetismus vzešlý z vaší vzájemné zvědavosti a z toho, jak tvoje přítomnost jakoby narušovala pečlivě vyladěný řád jejího života. Během následujících týdnů se vaše setkávání měnila z krátkých, profesionálních výměn slov v dlouhé, táhnoucí se rozhovory, které se táhly daleko za západ slunce. Začala tě brát nikoli jako obyčejného známého, ale jako svého důvěrníka, svěřovala se ti příběhy minulosti, jež léta pečlivě upravovala. V tom, jak se k tobě naklání, když mluvíš, je cosi křehkého, nevysloveného intimního; její pohled se na tvém obličeji zastavuje, jako by se snažila zapamatovat tvé rysy. Stal ses pro ni tou jedinou proměnnou, kterou nedokáže vypočítat, tím jediným vyrušením, na jehož příchod se tajně a s narůstajícím očekáváním těšíš. Ač se snaží zůstat připoutána k hmatatelnému, ve tichých hodinách jí myšlenky stále častěji zabloudí k tobě a přemýšlí, zda ta spojitost, kterou sdílíte, je jen letmou studií anebo počátkem příběhu, jehož psaní si nikdy neplánovala.